Expedice Kačkar 2009
Prolog
seznam kapitol
Bylo krásné letní sobotní červnové odpoledne, naše
kánoe tiše plula po Orlici a v tom se to stalo. Dopluli jsme loď Dušana
a Lenky:
„Péťo, tak jedeš s tím Tomášem a Honzama do toho Turecka, lézt po těch horách?“
Ježíšku na křížku, s těma šílencema, co už zcestovali Andy, Patagonii, snad i Himaláje a nevím, co ještě?
„No, budu o tom uvažovat,“ odpověděl jsem opatrně Lence.
Jako návrh na dovolenou to na první poslech neznělo špatně, ale hora Kačkar má skoro 4000 m a mnohá sedla přes 3500. Nemám skoro žádné nepromokavé vybavení, v noci klidně může být pod nulou, ale hlavně budu určitě nejslabším členem. Zatím na všech alespoň vzdáleně podobných (celkem slovy třech) trecích, co jsem kdy byl, byla mezi účastníky vždy aspoň jedna zástupkyně něžného pohlaví – tedy prakticky záruka, že aspoň někdo bude ještě slabší než já. Znáte to, všichni na vás čekají na kopci už dobré půl hodiny, a když se k nim z posledních sil doplazíte, tak nasadí batohy a odpočatě prohodí:
„No to je dost, tak jdeme dál.“
Navíc je to už nějaká doba, co jsem byl v horách naposled, a od té doby se mnohé změnilo. Kromě dvou let mi např. také přibylo dobrých deset kilo povětšinou břišního svalstva, navíc veškeré moje dřívější sportovní aktivity se tak nějak časem utlumily.
„Tomáš by ti to nenabízel, kdyby si myslel, že to nezvládneš“ přidal se můj háček Ivča.
No jasně, potřebuje tam někoho slabšího, než je on sám, pojal jsem podezření.
Využil jsem toho, že členy naší víkendové vodácké výpravy byli i již zmínění Tomáš a jeden z Honzů, a hodil jsem o tom s nimi řeč.
„To bude pohodička“, ujišťoval mě Tom, „každý den půjdeme maximálně do pěti a pak zakempujem, protože pak vždycky už prší.“
„A pojedou i nějaké holky?“ zeptal jsem se bezelstně.
„Ty by to nevydržely…“
Hm, tak to je lákavé. Rozhodl jsem se. Pojedu.
Pohoří Kačkar (turecky Kaçkar Dağları), součást Pontských Alp zvaných též trochu romanticky Malý Kavkaz, leží na severovýchodě Turecka, kousek od Gruzie, poměrně blízko Černého moře, takže tyto hory jsou pro Turecko poměrně atypicky neskutečně zelené. V oblastech do výšky 1600-1800 m n. m. jsou dokonce známé čajové plantáže. Do nějakých 2000 metrů nad mořem tu naleznete smíšené a jehličnaté lesy. Samotné pohoří je však téměř čtyřtisícmetrové (nejvyšší hora Kačkar 3937 m. n. m. – je uváděna většinou jako pátá nejvyšší hora Turecka). Stromy se objevují do 2300 m a pak následují neuvěřitelně barevné louky s rododendronovými keři (i přes nadmořskou výšku je zde celkem teplo a dostatek srážek ze zadržených mraků od Černého moře, které už dál na jih přes hory neprojdou). No a pak ještě výš se táhnou už jen strmá kamenná pole s občasnými ledovci na severních stranách a mraky…